Již od začátku roku se debatuje o tom, kdy se do potravin začne přidávat hmyz. První kroky již EU udělala, naposledy do bezpečných potravin zařadila prášek z cvrčka domácího. Již předtím byli povoleni mouční červi a sarančata. Hmyz se může dovážet z Jižní Koreje, Thajska a Vietnamu. Odborník na zemědělství Martin Kunštek varuje, že ti, kdo nejsou na hmyz zvyklí, budou mít s trávením problém. A tuší, odkud vítr vane, když jde o tuto agendu. Ale jsou v EU země, kde se rozhodly, že „žrát brouky“ nebudou. Mají ale asertivnější vládu, poznamenává Kunštek.

V posledních týdnech hýbe veřejností téma hmyzu. Tento živočišný druh je totiž některými skupinami, a zvláště na evropské úrovni, prosazován coby nová součást lidského jídelníčku.

ParlamentníListy.cz pátraly po kořenech tohoto „trendu.“ Zajímalo nás, o jaké směrnice se hmyzí problematika opírá, kde se tato záležitost vlastně vzala a kdo ji nejvíc prosazuje.

„Od 1. 1. 2018 je v EU použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách, které jasně definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu,“ píše se na stránkách eagri.cz (webu Ministerstva zemědělství).

„Každý druh hmyzu musí projít schvalovacím procesem a hodnocení bezpečnosti podle tohoto nařízení před tím, než je uveden na trh. Nařízení (EU) č. 2015/2283, které s účinností od 1. 1. 2018 zrušilo a nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97, stanovuje, že se vztahuje na celá těla živočichů včetně celého hmyzu.

Na českém trhu lze najít např. chléb a proteinové tyčinky s obsahem cvrččí moučky, cvrčky v čokoládě, těstoviny s hmyzem a další produkty,“ píše se na webu zaměřeném na potravinářství.

V několika dalších odstavcích je potom podrobně rozepsáno, jaké druhy hmyzu, v jaké úpravě a na co mají být použity: „Larva potemníka moučného, tzv. moučného červa je prvním hmyzem, který prošel schvalovacím procesem a byl schválen prováděcím nařízením Komise EU ze dne 1. června 2021. Povolení se vztahuje na celé, tepelně sušené moučné červy, buď celé (spařené, v troubě sušené larvy), nebo ve formě prášku (spařené, v troubě sušené a namleté larvy). K lidské spotřebě jsou určeni celí mouční červi a žádné části se neodstraňují. Kategorie potravin, do nichž mohou být přidávány, jsou proteinové výrobky, sušenky, pokrmy na bázi luštěnin, výrobky na bázi těstovin.

Saranče stěhovavá je dalším hmyzím druhem, který prošel schvalovacím procesem, byl schválen 12. listopadu 2021. Povoluje se tepelně zpracovaná a zmrazená, tepelně zpracovaná a mrazem vysušená, tepelně zpracovaná mrazem vysušená a mletá celá. U zmrazené a sušené musí být odstraněny nohy a křídla. Může se přidávat do zpracovaných výrobků z brambor, pokrmů na bázi luštěnin a těstovin, náhražek masa, polévek, konzervované zeleniny a masa, salátů, čokoládových cukrovinek a dalších…

Cvrček domácí byl schválen 10. února 2022. Na trhu je k dostání tepelně zpracovaný a zmrazený celý, tepelně zpracovaný a mrazem vysušený celý, tepelně zpracovaný mrazem vysušený a mletý celý. Zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího lze přidávat např. do chleba a pečiva, sušenek, náhražek masa, čokoládových výrobků atd.“

Dále se v dokumentech můžeme dočíst, že dovoz hmyzu ze zemí mimo EU je přísně kontrolován a povolení k tomu mají pouze Švýcarsko, Jižní Korea, Thajsko a Vietnam.

ParlamentníListy.cz oslovily publicistu a odborníka na zemědělskou problematiku, pana Martina Kunšteka, aby se k tomuto tématu vyjádřil. Jelikož zná dobře procesy Evropské unie, zajímalo nás především, kde má tento „hmyzí trend“ kořeny, jaké důsledky má konzumace hmyzu pro člověka a kdo má největší zájem na prosazování této agendy...

„Řeknu to asi takhle – lidstva je hodně a stále přibývá. Už před lety se proto uvažovalo, co vše by se mohlo jíst,“ uvedl na začátek svého obsáhlého komentáře Martin Kunštek. „Už v 70. letech se například uvažovalo jako o pokrmu o řase chlorela, která se přidává coby krmivo zvířatům…“

Kunštek tvrdí, že mezi národy jsou velké rozdíly, které se projevují nejen na kulturní bázi, ale i v oblasti fyzických dispozic a schopností konzumace určitých potravin: „Japonci jsou ostrovní národ a po tisíciletí jedí plody moře. Pro příklad sushi nebo jídla z mořských řas. Jejich organismus je na to zvyklý, umějí toto jídlo trávit.

Pamatuji se na doby, kdy se v Čechách otevíraly první sushi bary, kde se zpracovávaly syrové ryby. Pokaždé, když se taková restaurace otevřela, za pár dní byla plná metabolická klinika. Tělo našich lidí si s tím prostě nedokázalo poradit,“ podotýká Kunštek. „Každý národ žije v určitém prostředí a metabolismus se tomu přizpůsobil. My jsme zvyklí třeba na vepřové, hovězí atd. Na zabijačce si dáme tlačenku, jitrnice atd., a nic se nám nestane. Ale třeba muslimové, kteří vepřové nejedí, by se po jeho konzumaci, s prominutím zes...i jak amina.“

Pro určité národy je ale konzumace hmyzu normální. „Některé kultury, jde o pár milionů lidí např. v Africe, opravdu běžně jedí brouky, mravence atd. Jejich organismus to přijímá. Ale větší část planety na to trávicí systém nemá adaptovaný.“ Kunštek vysvětluje, že hmyzí tělo nemá kostru, ale exoskelet, který je tvořen chitinem: „To je velmi tvrdá a odolná látka. Trávicí systém určitých kultur v Africe chitin dokáže zpracovat, ale zbytek světa už s tím bude mít velký problém.

Tady se hmyz nikdy nejedl, snad s výjimkou hladomorů ve středověku, kdy lidé ze zoufalství ohlodávali i kůru ze stromů, a tak asi nepohrdli ani hmyzem. Jinak ale vůbec. Lze brouky jíst, lze to i přežít, ale pro běžnou stravu je to pro běžného Evropana nevhodné.“

Trend konzumace hmyzu přichází podle Kunšteka z nejvyšších pater Evropské unie a jde ruku v ruce se znevýhodňováním zemědělství: „V EU žije kolem půl miliardy lidí, tedy spousta spotřebitelů s dobrou kupní silou. Od roku 1985, kdy se udělala Všeobecná dohoda o clech a obchodu, se však neustále utlumuje zemědělství. Dřív byla EU soběstačná, a ještě se vyváželo. Teď je to opačně. Evropská komise neustále šlape zemědělství po krku. Co za tím je? Zájem velkých nadnárodních korporací. Levně kupují v zahraničí, dovezou to sem, a tady draze prodají.“

Kunštek popisuje běžnou praxi firem a obchodníků: „Existují speciální lodě na zpracovávání masa. Vyjede se na lodi z Argentiny, kráva se tam porazí bez veterinárního dozoru, a na konci plavby v Evropě vám na břeh vyjede zabalené hovězí, které se tu prodá za ceny odpovídající všem kontrolám atd. I když reálně to nikdo není schopen kontrolovat.“

Trend, na kterém vydělávají ti největší překupníci, se prý stále zrychluje: „Evropská unie má poradní orgán, kde se pravidelně scházejí její komisaři s 50 největšími světovými firmami a nechávají si od nich radit. Ovšem nechávají si radit takovým způsobem, aby nejvíc prosperovalo právě těch 50 největších firem. Když vám totiž projde nekontrolované hovězí z Argentiny nebo palmový olej z Indonésie, který získáváte vypalováním deštných pralesů, tak zkoušíte, kam až můžete zajít…“ říká Kunštek.

Do karet obhájcům hmyzího trendu hrají i ekonomické důvody: „Náklady na produkci brouků jsou malé. Pořídíte halu, kterou nemusíte moc klimatizovat ani tam moc svítit či topit. Místo lidí tam potravu rozhází roboti atd. Tedy kilogram proteinu z brouků vyrobíte mnohonásobně levněji než kilogram proteinu z vepřového masa,“ vypočítává výhody Martin Kunštek.

Současně se obává dalších negativních vlivů Green Dealu: „Jestli bude pokračovat Green Deal, který už teď dost pustil žilou zemědělcům, tak to půjde opravdu z kopce. Nedávno například vyvstal nápad, že se bude kravám do potravy přimíchávat nějaký produkt, aby nevypouštěly tolik metanu a nezhoršovaly tak ovzduší.“

Podle Kunšteka však jde o týrání zvířat: „Moje známá se zabývala genetikou a dělala pitvy vepřů, kterým se také měnila strava kvůli nařízení EU. Vyprávěla, jak byli chudáci vepři prolezlí žaludečními vředy… A to nemluvíme o tom, že zvířata vypouští při stresu hormony, které negativně ovlivňují kvalitu masa.“

Podle Kunšteka povede toto všechno k poklesu konkurenceschopnosti a poklesu výroby: „Je to brutální a sprostý kšeft lidí, kteří nemají ohledy na zdraví. Ale mají místo toho motivované důležité lidi v EU, kteří jim jdou na ruku.“

„Itálie se postavila proti a udělala národní zákon, kdy řekla, že brouci se na jejich trhu jako jídlo prostě prodávat nebudou. Polská vláda o tom jedná, Maďaři to také mají v jednání…“ uvedl Kunštek.

Jak během let zjistil, Evropská unie není všemocná: „Evropská unie má sílu, pokud se jí podrobí všichni předsedové vlád a všichni ministři. Když se však někdo postaví proti a hraje dostatečně asertivně, jako třeba Orbán nebo v řadě případů Morawiecki, může dosáhnout zajímavých výsledků.

My ale takovou vládu nemáme,“ posteskl si Kunštek. „Kdybychom měli jinou, která bude vůči EU asertivnější, lze některé věci nastavit aspoň tak, aby nám tady necpali do mouky brouky.“

Evropa si dle jeho názoru nechala zničit zemědělství, a to bude mít katastrofální důsledky pro samotnou podstatu ekonomiky všech států i unie jako celku.

„Už je ta slabost ale evidentní. Na příkladu sankcí proti Rusku můžeme vidět, že tzv. kolektivně spojený Západ je jen papírový čert. Čtyřicet jedna zemí dělá bububu na Rusa, ale Rus s Číňanem a dalšími stočtyřiceti zeměmi spolu vesele obchodují,“ zhodnotil na závěr pro ParlamentníListy.cz publicista Martin Kunštek.

Pokud vašnostové v EU schvalují nařízení, aby se určitý hmyz dával do určitých potravin, pak by bylo na místě, aby měli takovou kuchyni, jíž nám vnucují. Jestliže naše ústavní orgány tato opatření schválí i pro nás, nechť i v jejich kuchyních se podává jídlo s hmyzem, a to povinně! A pro papaláše evropské i naše, nechť je konzumace takového jídla povinností. My si počkáme, co taková "kuchyně" s nimi udělá. Nedovolme jim hlásat vodu a pít víno!

Nadto někdo za úpadek zemědělství v EU i v ČR odpovídá, nechť se příslušné justiční orgány vrhnou na tyto viníky, dokud je ještě čas.